Tou cestou, tím směrem…

Úvodní souboj nastal ještě před výjezdem, kdy se na parkovišti před kladenskou Bioskou sešlo 14 lidí, kteří se měli jednohlasně rozdělit do dvou aut, z čehož vznikl souboj na život a na smrt o to, kdo kde a s kým bude sedět. Vše se nakonec, díky bohu, obešlo bez vážnějších zranění a všichni hráči v pořádku odcestovali.

První důležitá část naší výpravy přišla hned na hranicích, kdy jsme se na náhodném asijském tržišti zmocnili Kevina, který se stal na zbytek výletu nejen maskotem, ale také plnohodnotným parťákem.

Mnichovské šílenství!

Naše první noc byla naplánovaná v Mnichově, kde se shodou okolností hrálo také první utkání fotbalového EURA mezi domácím Německem a Skotskem, cesta kolem všemi směry a barvami zářící Allianz Areny byla pro fanoušky fotbalu zážitkem. Jedním z fotbalových nadšenců je také Šéba, který měl v sobě ale v době průjezdu kolem stadionu minimálně flašku vodky, tento moment si tedy nepamatuje.

Po příjezdu na Airbnb jsme zjistili, že pro našich 14 hráčů je k dispozici pouze 12 postelí. V ulicích Mnichova se mlátili fanoušci Německa a Skotska, v našem bytě pak nastala válka o to, kdo spí na zemi a kdo na posteli. Vše nakonec opět dopadlo bez škod na zdraví. Většina týmu pak vzala zbytek večera jako skvělý prostor ke stmelovačce a společnému zážitku, tento nápad však trval asi 5 minut než jsme se rozdělili cca do 3 skupin a rozutekli se všemi směry Mnichova. Čekala más noc plná zážitků, honby za zeleným světlem a utracených peněz. Nic s čím bychom před výjezdem nepočítali.

Sobota ve znamení alkoholu a plného počtu bodů

“Ranní ptáče dál doskáče”, staré české přísloví podle kterého se neřídil snad nikdo kromě našeho majitele, vyjeli jsme tedy několik minut po původním plánu ve směru do haly. Okamžitě po příjezdu nás zasáhlo několik ostrých pohledů hráčů Tachova, kteří si sem přijeli pro pomstu a odplatu za náš poslední vzájemný zápas.

Už po příjezdu jsme poznali, že kvalita turnaje je velmi vysoká a týmy které se můžou zúčastnit jsou pečlivě vybírány. Vždyť jsme hráli proti soupeři složeného z poloviny slečnami, což se v Česku prostě moc nevidí…

Posilněni panáky a touhou vyhrát jsme zvládli všechny 3 sobotní zápasy bez ztráty bodu, po tomto faktu nás tedy čekala semifinálová odveta s Tachovem. A to bylo něco, na co jsme se večer museli pečlivě připravit, Tachov nám totiž plánoval vrátit úder z našeho posledního vzájemného zápasu, který jsme vyhráli 7:4. Šli jsme tedy spát kolem 3. hodiny ranní s několika vypitými lahvemi všeho možného.

Den D, derby s Tachovem a konec turnaje

Po nedělním příjezdu do haly jsme zaznamenali zodpovědnou přípravu hráčů Tachova, ta se s tou naší nemohla rovnat.

Od první minuty velmi vyhrocený zápas nakonec skončil naší výhrou poměrem 5:1, velmi dominantní výkon na hřišti podpořil také Jarda Buben v brankovišti, jehož gólmenský um deptal střelce soupeře. Odveta se tedy nekonala, třeba příště…

Do finále jsme nastoupili proti jednoznačně nejflorbalovějšímu týmu z našich dosavadních soupeřů, Wiener Floorball Verein. Šestinásobný šampion Rakouska, složený třeba i z čechů a slováků vstoupil do zápasu velmi sebevedomě. Osobní souboje, gólové šance i velké zákroky obou gólmanů zdobili finále Lumberjacks Cupu. Výborný a zodpovědný výkon všemi směry zajistil naší výhru poměrem 5:2 a tým ze 7. české nejvyšší soutěže si tak připsal další trofej do své teprve začínající historie. Třešničkou turnaje pak bylo vyhlášení nejlepšího brankáře turnaje, kterým se stal náš Jarda Buben a MVP turnaje si odnesl Kuba Svoboda!

Tento turnaj byl zároveň také poslední akce pod starou identitou, Florbal Kladno. Tým, který vznikl z vyslouželých hráčů a tým, který nám hráčům svým vznikem vrátil do života něco, co nám delší dobu chybělo. Skvělá parta Florbalu Kladno se pomalu přesouvá do nové kapitoly s názvem Kings a věřte, že trofejí a úspěchů bude přibývat.